Od mládí
byla jeho velkou láskou příroda ve všech podobách, která se promítla
v jeho celoživotní hlavní profesi. Po studiu na rybářské škole měl velké
štěstí, že se služebně dostal do míst nádherné krajiny Vysočiny a Železných
hor. Neutuchající láska k přírodě ho
přivedla k malování krajiny, kterou tak důvěrně znal. Jako autodidakt maloval jen pro radost
sobě a svých blízkých, posléze už intenzivněji a již s určitou dávkou
umělecké zkušenosti. Obrazy vystavoval jak na společných
výstavách členů Kulturního klubu Hlinečan, malířů Vysočiny, i na samostatných
výstavách.
